MEG@ blog Živě

Proč je nejlepší mít účet u Google

Společnost Google, oficiálně též Google, Inc. bezpochyby zná téměř každý. Jak by také ne, že? Velmi inovativní přístup, rychlá odezva na aktuální technologické, ekologické a technopolitické dění ve světě. Navíc nám denně visí před očima se stovkami odkazů, spotů, reklam a dalších marketingových tahů. Stručně řečeno a popsáno na nás působí tak, jak na nás působit chce, tj. marketing zelené firmy přátelské ke všemu a které se netřeba bát dát informace o sobě.

Jak jistě každý ví, společnost Google založil Larry Page spolu se Sergey Brinnem září roku 1998. Kdo ne, měl by dostudovat historii včetně jednotlivých služeb této společnosti, než přistoupí k samotnému hodnocení článku.

Co znamenalo/znamená mít Google účet?

GMail Beta v rozmezí let 2004 - 2006

Samosebou by nebylo správné hodnotit sám za sebe, proto přikládám odkaz na článek z doby pozvánek sepsaný na Maringold.cz s názvem: GMail, kouzlo není ve velikosti. Jde přeci jen o snůšku osobních pohledů na věc.

Internet v roce 2004 nebyl tak sociálním místem, jakým je dnes. Lišil se především v množství uživatelů, kteří jej využívali a také jeho možnosti nebyly tak rozsáhlé, jaké jsou dnes. Většina komunikace se odehrávala v ČR především po e-mailu a ICQ, viz. článek. V té době přišel Google se svou vlastní vizí e-mailu a účtu. Ačkoli se jednalo o tzv. betu, tak se začalo ukazovat v IT kruzích, že mít GMail je být IN. Proč? Protože pokud byly pozvánky, byl i zájem o nedostatečné zboží.

Pikantnost: Víte, že registrace do Google Account šla bez pozvánky, avšak nešlo vejít do GMail? Naopak pokud jste dostali pozvánku do GMail, tak Google Account automaticky šel?

Vzpomenu-li si já osobně, začátky Gmailu (lépe řečeno GMail Beta) pozvánek obnášela vlna zájmu. Celý systém pozvánek lákal spoustu lidí jen pozvánku získat a zaregistrovat se. Nejvíc se o to zasloužily různé recenze vlastností nové služby. Mě dráždil tento systém natolik, že jsem si na internetu usilovnými prosbami taky jednu vyzískal. Každopádně to nebylo tak lehké v roce 2004 jen tak jednu získat bez protislužby.

Kupodivu sám jsem své pozvánky rozdal taky za jediný den a beze zisku jiným prosebníkům. Ze zahraničí jsem zaznamenal i extrémní případy. Byli jedinci, co se chtěli na pozvánkách obohatit a prodávali pozvánku do GMailu nebo své účty za ceny v řádu desítek amerických Dolarů. [1]

Tento trend postupně nabýval na obrátkách, avšak se stále větším množstvím uživatelů a tím exponenciálně rostoucím množstvím pozvánek se utišoval hlad a zájem po pozvánkách. Službě nic nebránilo se plně otevřít pro registraci bez pozvánek.

Pokud odbočím k technickému hledisku na věc, tak já osobně jsem již ve stádiu beta zaznamenal minimum stavů nedostupnosti. Byly, ale nikdy nevedly ke ztrátě e-mailů a to bylo pro mě vždy zásadní. Navíc zodpovědný přístup a schopnost firmy omluvit se za svůj nezdar je vždy potěšující zprávou pro koncového uživatele, že to s ním firma myslí vážně. [2]

GMail jako součást Google účtu v rozmezí let 2006 - současnost

Samotný Google se velmi rychle vyvíjí už od svého počátku. Sice existovalo a stále existuje Google Account už od dob samotných pozvánek, ale dříve šlo spíše o spojení Google Groups s několika dalšími službami.

Zásadním krokem pro rozvoj povědomí o společnosti Google byl velmi vydařený Google Toolbar. Zásadně usnadňoval hledání na internetu a správu nad případným účtem v Internet Exploreru.

Dnes jsou prohlížeče plně vybavené a snadno modulovatelné. V tomto ohledu, ačkoli je to mimo mísu lze poděkovat prohlížečům Netscape, později Firefox a dnes Google Chrome, že určují odkud kam vítr vane. Samotná existence Internet Exploreru spíše vedla ke vzniku toolbarů svojí těžkopádností vývoje v Redmondu a dlouhou neexistencí opravdového soupeře pro předinstalovaný prohlížeč do OS.

Před pár lety se však jednalo o velmi vítanou lištu, která pomáhala nejen uživatelům nacházet na internetu, ale např. i webovým vývojářům zobrazit PageRank bez otevírání dalších stránek. Obecně PageRank může být brán i jako index důvěryhodnosti stránky kromě toho, že určoval parametr mnohem složitějších algoritmů, podle kterých Google hledá.

Zásadními službami v mém případě byly a některé stále jsou Google Desktop - indexoval a umožňoval mi hledat v počítači prostřednictvím Google, Google Toolbar, Google Notebooks - pro důležité zápisky, Google Reader - RSS čtečka, Google Maps a k ním navazující Google Earth, Google Docs (Dnes Google Drive), Gmail (Dříve značený GMail), Google SketchUp, Google Groups, některé další služby z již zaniklých Google Labs a samozřejmě hledání počínaje textem po videa konče.

• Vlastnit Google účet před rokem 2006/2007 bylo pro mě něco exkluzivního (cítil jsem z něj jedinečnost)
• Po roce 2006/2007 jsem přišel i na to, že s Google službami se dá dobře pracovat
• Odešel jsem od konkurenčního seznamu, protože mi:
  • nenabízel pocit bezpečného uložiště dat (data se hojně z e-mailů vytrácela po výpadcích)
  • přišel mi primitivnější jeho systém reklam (víc mi reklamy bušily do očí)
  • Vadila mi politika, kdy vše je nasázeno na tzv. portálový styl na HomePage

Druhá strana mince

Google mi nabídl naopak něco jiného - de facto nového - technického a tudíž mně bližšího. Proto jsem upřednostnil tuto službu a učil jsem se s ní pracovat efektivně (Např. využití štítků, filtrů). Myslím, že větší jistota bezpečí dat a pokročilosti mi nenabídne žádná česká a ani zahraniční firma zdarma, ledaže bych si dělal zálohy doma např. na externí disky nebo si zaplatil.

Druhou stranou mince je naopak to, co se za mými zády s daty může a nemusí dít. Mohou být filtrována americkými tajnými službami? Zřejmě ano, ale to mě nezajímá (prostě nevyzradím vše), když nehodlám páchat trestné činy. Mohou být použity k tomu, aby mi ukazovaly relevantnější reklamy? Proč ne. Lepší vidět relevantní reklamu z AdSense, než to, že jsem 999 návštěvník stránky, a že po kliknutí na odkaz vyhraji dárek.

Vzpomene si někdo na knížku od George Orwella?

Šance, že moje data budou zneužita je mnohem menší s tím, pokud je celkové množství uživatelů větší a celkové rozložení cloudu datových center více sofistikovanější. Moje data mohou být uložena po půlce světa a bez znalosti hesla jsou k ničemu. Zašifrována neznámo kde.

Nelze samozřejmě věřit všemu. Ale síla hesla dělá své. Pokud někdo využije slabého hesla, nejde jednoduše věřit, že tento způsob ochrany zafunguje. Google mi však nabídl ještě další vymoženost a tou je ověření přes telefon. Tím se stává účet ještě chráněnějším proti případným vetřelcům. To mi u konkurence chybí.

K blížícímu se závěru bych zmínil určitě i to, že Google Drive nepatří mezi kapacitně největší v základní nabídce, ale používal jsem 2 roky Dropbox a po odzkoušení nové služby se mi velmi zalíbila možnost nadhledu velkého množství formátů a jejich údržba přes webové rozhraní, které předčilo Dropbox po uvolnění klienta a několika technických změnách.

Závěrem ke čtenáři

Je možné, že tento článek může rozproudit valnou diskusi. Samozřejmě je to účelné a je to věc názoru každého čtenáře, jaký má vztah ke Google. Já osobně mám velmi kladný vztah k této společnosti. Osobně jsem byl mezi zakládajícími členy GUG.cz. Měl jsem i tu čest poznat některé lidi z české pobočky a i těch zahraničních a upřímně mám z této rychle se rozvíjející firmy velmi dobrý dojem.

Jaký máte vztah ke Google vy? Vzpomenete si ještě na to, jak jste získali účet? Měli jste dobrý první dojem z této služby? Čím vám přišla jiná od ostatních? Budu rád za jakýkoli názor v mezích netikety.

Využijte lépe čas strávený u počítače

Dnes bych se se vší počestností rozepsal o velice častém problému našeho svědomí. Abych neotálel, svědomí je něco, co nás nutí reagovat na podmět, v lidském životě je nejčastější podmět vzrušení. Samozřejmě nemám na mysli pouze sex, ale i reakce na problémy.

Naším problémem, říkejme mu syndrom sezení u počítače nás čas od času potrápí, když neděláme něco, co je v našich představách, ideálech, či dokonce nereálných snech. Sny jsou párou nad hrncem, proto cílem tohoto článku je nakalibrovat každého k cíli. (Kdo o to stojí)

Pokračování příspěvku »

Na Internetu lásku nehledej

Po maximální odmlce od psaní a neustálého okusování svých nehtů nad rudými netbooky Acer Aspire One 751h jsem se rozhodl, že se aktivně zapojím do blogerské soutěže. Rád bych svými články trochu provětral spodek Internetu jako média a opět zabrousil svým jazýčkem do nitra IT.

Jako první jsem si vzal na paškál komunitní služby - de facto to co z nich zbylo, když se vítězoslavně přehnal Facebook. Ano, každý den to slyším, jak v éteru rádia zní „Fejsbůk“ stále dokola. Já jsem poněkud přízemnější a zaměřím se na komunitní služby jako takové lákadlo k seznamování.

Pokračování příspěvku »

Okno do roku počítačového maniaka

K sepsání článku jsem se motivoval už před Vánocemi, kdy jsem poskládal 3. díl nejlepších YouTube videí. Tento článek výjimečně nebude jenom o okolí, ale snad podruhé za mých 17 let života jenom o tom, co jsem za uplynulý rok dokázal, nedokázal, pokazil nebo dokonce zničil u počítače.

Po přečtení tohoto článku nebudete možná moudřejší, ale zkušenější, nebo snad připravenější na problémy, které Vás čekají, pokud se teprve dostáváte tam, kde jsem nyní byl já. Sám věřím v to, že počítač má být individuální a pokud skládáme algoritmy z krav, nebo zdrojového kódu, je to vskutku jedno.

Co bylo mým cílem pro rok 2008

leden až květen (práce na vlastním pískovišti)

Každý rok v mém podání začíná stejně nuzně, jako končí - v mém případě u počítače. Plány, jak by měl můj nastávající rok měl vypadat jsem nikdy nesepisoval, až na maličké vzpomenutí, ještě za časů, když jsem si hrával on-line MMORPG hru RuneScape.

Ke konci roku 2007 jsem zakoupil doménu Vigudes.cz. Jde o mojí doménu, nebo spíše o primární web, který jsem založil ke konci roku 2007 za dohody s jedním kamarádem. Po několika drobných změnách mě však opustil a já na celý projekt zůstal sám.

Historie a cíle projektu Vigudes.cz

Název domény byl dlouhodobou záležitostí u vzniku jsem stál já, kdy jsem si napsal na papír abecedu všelijak přeházenou bez diakritických znamének a snažil jsem se náhodně vybírat znaky uspořádaná ve slova. Následně co vzniklo nové slovo, hledal jsem převážně na Internetu a hlavně ve slovnících jeho význam, který by se hodil. Mezi jmény bylo mnoho nesmyslů, ale narazil jsem na slovo ‚Viga‘, které se mi zalíbilo a tak jsem jej použil.

( Citace z mého vlastního webu na této URL)

Domény mi bylo líto a tak jsem se přeorientoval na redakční systém Drupal, který jsem v té době považoval za nejlepší volbu, poněvadž jsem na localhostu odzkoušel více než 30 redakčních systémů počínaje maličkými skládačkami a konče systémem MediaWiki, na kterém běží dnešní Wikipedia.

Psaní článků mě bavilo a sic ve škole mi sloh šel pouze na základní škole, tak mi při troše snahy nedělalo napsat trháky. Jenomže za celý rok jsem napsal přes 180 článků a kvalita jde dolů, zatímco návštěvnost šla nahoru. Mým cílem bylo dát do konce tohoto roku 15 tisíc návštěv z úplně neznámého webu a nakonec jich nyní je skoro 20 tisíc za pouhopouhý rok!

červen až říjen (rozvoj pískoviště pro další)

Snažil jsem se využít volnosti, který mi webhosting nabízel a přibral jsem jeden z dnes nejúspěšnějších českých funwebů na tématiku hry World of Warcraft. Jen pro představu s měsíční návštěvností přes 40 tíiíc návštěv. Mojí odměnou byl růst významnosti domény, čímž jsem získal i větší pozornost botů Google především z lukrativních odkazů.

Od počátku jsem si bil do hlavy, že pojedu na Vigudes bez reklamy a doposud píši články na webu, kde není jediná reklama, načež jsem během školního roku četl knihy nejprve o sítích, následně zabezpečení sítí a pokročil jsem i na zajímavou knihu o práci v týmu vyvíjející Software.

v průběhu roku a pak především nyní

Vedle všech těchto koníčků jsem se snažil naučit se jakkoliv programovat jazyk PHP a pracovat s databázemi. Mám k tomu doma výbornou knihu Velká kniha PHP a MySQL 5 od W. Jasona Gilmorena. Bohužel PHP mi do hlavy ani po 2 letech do hlavy nevlezlo. SQL jsem pochytil ihned a vcelku jsem si i na papíře uměl hrát s dotazy jen tak při volných chvílích nazpaměť.

Došel jsem k závěru, že logické myšlení je u mě v některých částech na bodu mrazu a tak jsem se PHP vyhnul. Věděl jsem o něm encyklopedicky všechno a neuměl jsem z něj nic, než proměnné, pole, několik funkcí a jednoduché podmínky, což mi na vlastní program nestačilo.

Ve škole do mě drtili programování Borland Delphi už druhým rokem a já jaksi k tomuto jazyku nemohl najít cit. Ve škole jsem byl mezi nejrychlejšími při plnění úloh, avšak ve volném čase mě tento jazyk neoslnil. Možná protože už není podporován tak jako minule a neuměl bych programovat pro jiné OS. Došel jsem k závěru, že je OUT a tak jsem si snil o tom, že se chci dovědět něco o Microsoft .NET a C# , který má mnohem slibnější využití nejen na Win32, ale třeba i na Linux.

Zde na Živě jsem našel opravdu dokonalé lekce objektově orientovaného programování v C#. Bohudík za autora co sepsal tyto články, protože by v českém jazyce neexistovalo takto ucelené kompetium znalostí takovéhoto rozměru ke všemu zdarma.

Z vlastních zkušeností jsem si knihu o C# raději nekupoval a nyní jsem ve 4. lekci. Celkem dobře si umím hrát s příkazovou řádkou a protože programování na takovémto jazyce je dlouhodobá záležitost, nechávám si pečlivě každou lekci uležet v hlavě třeba i déle jak týden a čtu mimo jiné i anglické manuály, ačkoliv mám angličtinu jako vedlejší jazyk.

co bylo zbylou náplní po celý rok

Psaní článků → tolik článků, co jsem napsal za jeden měsíc jsem nenapsal doposud za celý život, obzvláště v začátcích jsem psal tempem článek na den a to tak, že jsem přes Google Reader obhlédl, co je aktuální téma a buďto jsem se s ním ztotožnil a napsal o něm své postřehy, nebo jsem se mu vyhnul, protože jsem měl na duši jiné téma.

Množství článků rostlo a vcelku se mi dařilo shánět témata. Dnes jdu k počítači s tím, že nevím co budu psát a musím během cirka 20 minut vymyslet téma, sehnat a zpracovat informace a pak mám minimálně hodinu na vypracování.

Na nejlepších článcích není problém se trápit i 5 hodin a u rychlovek na 2 stránky se dá text poskládat za půl hodiny, ale zde jsou pak problémy s dlouhými větami a často pitvanými myšlenkami. Čtenáři tyto články označují za nedostačující - neb od sedmnáctiletého člověka za mišmaš.

Souhrn cílů v roce 2008

• Spustit web Vigudes.cz s návštěvností minimálně 15 tisíc návštěv za rok (Splněno)
• Přečíst knihy o sítích, zabezpečení sítí a následně nakousnout trochu psychologii pro práci v týmu (Splněno)
• Naučit se chápat PHP (Nesplněno)
• Práce s databázemi především MySQL (Splněno)
• Vytvořit vlastní studio tvorby webových stránek (Splněno a odloženo až na 18 let pro živnostenský list)
• Začít programovat pro OS v C# (Náhrada za neschopnost práce s PHP) (Prozatím splněno)

Pokud shlédnu na výpis mých plánů, tak jsem mírně spokojen, nikoliv polichocen. Stále mi uniká hlavní věc a tím je výdělek. Pamatuji si na přednášku Iva Lukačoviče, kterou jsem viděl na Internetu a nikdy nezapomenu na motto: „Dělej co tě baví a peníze přijdou samy.” Je to idealistické, ale já věřím, že mi počítač přinese peníze, což je náplň roku 2009.

Jaké jsou představy pro rok 2009?

Nikdy jsem neplánoval přesně jaké budou mé úspěchy, ale každý rok byl něčím výjimečný. V roce 2007 se mi podařilo získat za pomoc městské knihovně s webovou prezentací pochvalu ředitelky školy a v roce 2008 naopak jsem byl mezi zakladateli GUG.cz a mám též diplom. Dodnes se podílím na aktivitách GUG.cz

Chci za každou cenu začít vydělávat aktivní tvorbou webových stránek, načež i Vigudes.cz dostane nové osazení a bude spíše více orientován směrem na mě. Plán, že budu mít redaktory a ti pro mě zdarma budou psát se nezdařil a proto nyní přesedlávám na vlastní řešení, aby si mě lidé byli schopní více vybavit.

Další plány neprozradím, protože sám v nich nemám jasno, ale určitě se pokusím o redesign školních stránek, které má naše průmyslová škola a snad se mi zdaří i sepsat nějaký článek na některém větším periodiku s nadčasovým tématem - je toho spousta co budu psát.

Nyní jsem se pokusil nastínit milí čtenáři přibližný obraz -náctiletého studenta. Byl bych rád, kdyby se každý kdo může připojil do diskuse a povyprávěl o svých činech a plánech v rámci tohoto Silvestrovského speciálu na mém blogu.

Všem Vám přeji příjemný nástup do roku 2009 a vše nej nejen v IT!

(Klikněte na odkaz výše, je tam rybka s přáním)

Nejhumornější videa YouTube - 3. díl

Vánoce jsou svátky míru a pohody. Bohužel ani mě Vánoce nestačí a rádoby jsem se pro letošní rok chtěl pobavit také na YouTube. Kromě hrdla nacpaného bramborovým salátem s tuctem chlebíčků jsem se uchlácholil do tepla a vložil jsem pro mé nejvěrnější čtenáře zase pár videí pro pobavení a i tentokrát platí, že v komentářích můžete pomáhat utvářet další díl toho nejlepšího.

Ke konci roku připravuji článek, ve kterém mám v plánu shrnout veškerou svou práci za tento rok. Chci zhodnotit co mě vyzdvihlo a co naopak rozbouřilo s možností se přidat do horlivé diskuse na téma, co zajímavého jste prožili Vy - nadšení IT čtenáři. Pečlivě se usaďte a počneme humorem ala YouTube.

Pokračování příspěvku »

Webdesign, aneb weby budoucnosti

Design je základem pro většinu kreativních oborů, kde je nutné vzájemně propojit estetičnost a funkčnost v jeden celek tak, aby výsledný produkt byl něčím jedinečný. Jedinečnost může být stanovena výslednou cenou, celkovým provedením a prvním dojmem. Na první dojem hraje webdesign, což je skloubení vlastností designu do webových stránek.

Tak jako jakýkoli jiný obor, má pro nás webdesign bohatou historii, v rámci vzniku pojmu Internet. Nejstarší weby jsou pro mnohé z nás něčím primitivním a nebýt příchodu např.: Netscape Navigator [ říjen 1994 ] a Microsoft Internet Explorer [ srpen 1995 ] by se web nemohl takto rychle komercializovat.  (Česká republika měla první internetové sítě na ČVUT po 90. letech minulého století)

Prvními webdesignéry se stali samotní tvůrci kaskádových stylů [ CSS ] a hypertextu [ HTML ]. Za poměrně krátkou dobu se začal Internet prosazovat komerčně jako možnost vlastní prezentace (firem, institucí) a tím pádem první webdesignéři zakládali vlastní studia.

Web 2.0 - Na téma: Spojení webu a designu za několik let

Web 2.0 [ Více o Web 2.0 ] je reklamní pojem a mýtus o tom, jak se vyvíjí web a co by měl ve své verzi obsahovat. Design jakási bábovička, protože primární bývá informace a následná forma podání se odvíjí dle naprogramovaných funkcí webu.

Zde nastává otázka, jak se dá využít např.: Web 2.0 k tomu, aby se webdesign vyvíjel také a nebyl tak chaotický. Zkusme se na chvíli přesunout do jiné reality, možná i mnohem úspěšnější, abych Vám mohl ukázat své ideje o správném vývoji webdesignu do budoucnosti.

Znenadání jste výtečným webdesignérem a pracujete cirka ¾ roku v novém zaměstnání nejmenovaného webdesignového studia. Máte zadanou poměrně banální úlohu od šéfa. Chce, abyste připravil(a) stručnou úvahu o tom, co spojuje webdesign a Web 2.0 . (Že by se blížilo zvýšení platu po splnění úkolu?)

Nemáte žádné indicie a pokud nejde o nejapný žert vedení, tak by se řešení dalo nalézt v trendu. Jasně, ale jak definovat něco, co návštěvník webové stránky potřebuje? Co když stylistika nebude potřeba a vše na čem se dnes staví bude pouze strohý text a budeme si jen vybírat šablonu, ve které se mi promítne?

Poté co jste začal psát sloh u baculaté knihy českého pravopisu, napsal jste do závěru: „Má-li Web 2.0 skutečně existovat v rámci webdesignu, tak v něm musí být zahrnut. Současná definice Web 2.0 nijak nestanovuje, jak má web esteticky vypadat, ale určuje, co má umět. Web 2.0 tudíž je ½ webdesign…“

Webdesign, proč jej nezačlenit do Web 1.0 , 2.0 , 3.0 ?

Pokud mají existovat nějaké plány na to, jak bude vypadat budoucí Internet, měla by alespoň přibližně existovat také zásada, která by dělila Internet na 3 vrstvy. Tyto vrstvy by měly za cíl poukázat na chyby starých webů, poněvadž přechod na novou úroveň je závislý na tom, jak jsme informovaní při vývoji.

1. Starý webdesign - Web 1.0 (Neboli minulost plná chyb)
2. Současný webdesign - Web 2.0 (Přechod doposud ještě není kompletní)
   
3. Nový webdesign - Web 3.0 (Neboli budoucnost) → Absolutní vrchol komfortu pro návštěvníka

Tyto vrstvy by měli strukturu dle složitosti a zařazení. Starý webdesign by představoval kategorii původních webů, které stály u zrodu Internetu. Současný Internet by tudíž byl jakýmsi středem vývoje, který by zobrazoval, kam až webdesign může jít a jaké jsou možnosti realizovat nový Internet.

Význam celého tohoto dělení by byl ten, že by se dalo přibližně určit, kde je konec vrcholu. Konec vrcholu by byl následně zakončen tím, že by všechny styly zmizely a webdesign by se začal vyvíjet úplně od počátku jako v 80. letech minulého století, ale tentokrát už by to byla nová úroveň Internetu, kde by nebyly dominantní prvky, které u dnešního webu považujeme za samozřejmost, ale prioritu by měl interaktivní webdesign.

Interaktivní webdesign u webu budoucnosti

Nová vývojová úroveň by představovala malou revoluci, ačkoliv dnes lze zárodky této budoucnosti například spatřit u některých prohlížečů, které umožňují spouštět web s vlastním CSS souborem, nebo doplňky, které umožňují stahovat styly z rozsáhlých bank pro různorodé služby.

Celá funkce interaktivního webdesignu by tudíž nebyla ničím novým, ale celý web by fungoval takto:

• Pokud by návštěvník přišel v budoucnosti na nějaký web, mohl by si vybrat styl ještě před vstupem
• Styly by byly buďto definovány pomocí šablon a šablony by se přizpůsobily webu
• Celý Internet by vypadal individuálně za pomoci API

Myšlenkou tudíž je to, že by se vzhled přesunul do nějakých centrálních bank motivů a vzhledů. Za pomoci algoritmů bychom si vybírali, co se nám aktuálně líbí, jako to je třeba možnost výběru u portálu iGoogle, či Seznam. Tvůrci webových stránek by pracovali s API, které by mohli zásadně ulehčit vývoj stránek a tím posunout programování za jistých okolností dál do řad veřejnosti.

Myšlenka na závěr

Každá webová stránka je jen náhodný sběh různých barev, stylů, efektů, dejme tyto 3 elementy pryč a pohleďme na web. Vidíme text a nyní máme prohlížeč webových stránek, který nám vybere, popřípadě navrhne webdesign dle našich voleb, popřípadě prohlížeč spustí styl, který si vybere vlastník webu pomoci API.

Cílem tohoto článku bylo Vám čtenářům předat představu o tom, jak by mohl vypadat webdesign za několik let, až se webové stránky dostanou tak daleko, že veškeré přikrášlování nebude mít kam dál jít a tudíž zmizí zbytečnosti grafického rázu a vše začne nanovo.

Google Chrome mě ochromil

Webové prohlížeče v poslední době zažívají stagnující vývoj, kdy by jeden řekl: „Už fakt není co vylepšit…“ Bohužel musím pesimisty zklamat. Pokud se někde vývoj pro BFU zasekne, tak na řadu přichází Velký bratr s receptem Made in Google. Jak známo Velký bráška, alias Google zná řešení a tudíž využil své vývojáře ke konstrukci prohlížeče Google Chrome.

Prohlížeč je postaven na jednom z nejrychlejších jader Web-Kit, který má blízko k prohlížeči Safari od Apple. Dnes má Google Chrome poupravenou licenční politiku a to především díky tomu, že vychází ve verzi Chronium, která je Open-Source a umožňuje vývojářům sledovat zdrojový kód. Funkčně se Chronium i Google Chrome oddělují logem. (Viz. obr. výše)

Jak se začal rýsovat osud Google Chrome

Pokud bychom se ohlédní do historie, tak bychom zjistili, že zakladatelé společnosti Google, tedy především Sergey Brin snil o tom, že jejich společnost na vyhledávání bude mít vlastní prohlížeč. Ku smůle Google ještě tehdy neměl žádné jistoty. Do roku 2004 zápolil s Yahoo! o americký Internet.

Po vítězné bitvě se začala společnost rozlévat po celém světě a vliv stále roste, de facto je nezadržitelný. Nejvyšší představitelé patrně došli k tomu, že je ten pravý čas podsouvat na svět prohlížeč, který bude tak trochu určovat hru a pomalu bude vsouvat technologie, které Google potřebuje ke zobrazení svých služeb.

Samozřejmě dnes se podaří spustit téměř vše v každém prohlížeči, ale jsou za tím stovky hodin práce, tak proč se nepokusit v dobrém slova smyslu posunout Internet jinam? Projekt prohlížeče přišel na svět sic s počátečními obtížemi, avšak nakonec 2. září 2008 opravdu fungoval.

Zpočátku skromnost - teď nedožranost

Pokud jste shlédli video, určitě jste si mohli všimnout toho, že Google oficiálně neplánoval žádný velký vstup, ale spíše tichou opozici - alespoň zpočátku. Nyní je to úplně jinak, Google nejenže plánuje vstup, nýbrž i veřejně se chlubí tím, že po novém roce opustí prohlížeč Beta stádium a pojede na ostro, což by měla být klinická smrt pro některé slabší prohlížeče.

Jak chce Google získat větší vliv se svým prohlížečem:

1. Prohlížeč využívá veškerých reklamních kampaní Google (Především na AdWords)
2. Google chce využít vlivu k možnosti předinstalování Google Chrome do počítačů [zdroj]
3. Vývojáři intenzivně pracují na zpřístupnění prohlížeče i starším platformám a méně užívaným OS

Mě samotnému bylo od počátku jasné, že jde jen o tah, který neměl vystrašit konkurenci, ale položme si otázku: Který prohlížeč kdy vyšel už ve své první verzi ve 43 jazycích včetně češtiny? To, že byla lokalizace takto rozsáhlá poukazuje na to, že si hoší a slečny z Mountain View věří, že uspějí víc než jiné projekty.

Co „by měl“ Google Chrome dodělat, abych ho využil

Z mého pohledu jsem klasický uživatel počítače na poloprofesionální úrovni. Vzhledem k tomu mám i trochu jiné nároky, než například můj jiný souvěkovec, který si maximálně troufne na komunitní služby a občas do školy něco zkopíruje přes Microsoft Office Word.

Co od prohlížeče očekávám je naprostá synchronizace na více počítačích. Upřednostňuji možnost si upravit design dle připravených témat. Vždy musím mít vývojářskou lištu pro vývoj a webdesign, kde mohu ověřit validnost, aniž bych musel pokaždé chodit na W3C. Posledním a snad i tím nejdůležitějším prvkem je blokátor JavaScriptu, popřípadě reklam, které mě nezajímají.

Těmito nároky jsem se dostal k populárnímu prohlížeči webových stránek Mozilla Firefox, kterou používám jako primární prohlížeč již od verze 1.5 . Kromě toho mám často spuštěnou Operu. Internet Explorer pouštím jen kvůli ActiveX prvkům, které ještě někde jsou zapotřebí nevyjímaje testování pro webdesign.

Pakliže jste shlédli obr. výše, tak jste si nemohli přehlédnout, že vzhled se záhadně podobá alespoň co do barvy s Google Chrome. Ano, sympatizuji s Google Chrome, ale jde o příliš mladý projekt na to, aby mi postačoval. Do budoucna očekávám, že pro Chromium vývojáři připraví systém podobný dnešnímu doplňku pro Firefox Greasemonkey a na něm se rozeběhne obrovská komunita.

Vcelku jsem z tohoto prohlížeče ochromen pro jeho rychlost, ale beztak si myslím, že se vývojářům na úkor rozšíření nepodaří tuto rychlost udržet a spadne to přibližně na úroveň rychlosti Safari až Opery.

Pokud Vás zajímá současná návštěvnost, tak v administraci mého blogu se současná návštěvnost pohybuje v rozmezí 1,6% návštěv v Google Chrome. Statistiku vede Mozilla Firefox s 53,7% a Internet Explorer v závěsu s 23,6% . Zajímavostí je, že Opera má 17,1% , což je slušná návštěvnost (Filtrováno od založení blogu).